Na nadpis to dneska nevidím.

Včera silvestr.
Příchod v pět ráno,mírně opilá,motající se,smějící se. Jo,to jsem se ještě smála.
X piv,flaška tulamorky, 2 litry houby a měla jsem jí jako prase cvičky. Asi jsem včera měla nějaké super schopnosti, nebo co,protože jsem během krátkého časového úseku zvládla sjet na slovany,na lochotín a zpátky do města.
Vcelku mě překvapilo, že včera v Jekyllu bylo prázdno a nebylo to ono. No,zabavila jsem se tam tedy "jinak",špatně.
Měla jsem mít včera sraz s Markem o půlnoci,ale nakonec mi napsal,že nemůže,a jestli se můžeme sejít dřív,než o půlnoci,jenže já už měla jiné plány,které jsem si slepě,kvůli němu nechtěla měnit. Jeho odpovědí na tuto skutečnost bylo:Hm,tak si to teda uzij,no,čau!. Můžu Vám říct,že jsem měla rudo před očima,protože nesnáším takovéhle arogantní chování.
Nakonec mu asi jen přece došlo,že to nebylo správný,a po poslání novoročního přání mě poprosil se smutným smajlíkem,jestli by jsem si nenašla chvíli,alepsoň teď. Takže jsem v jednu hodinu v noci jela směr slovany,kde na mě už čekal a já , ačkoliv jsem si myslela,že na něj budu pořád naštvaná, při pohledu na něj zapoměla na všechno. asi jsem slaboch,ale prostě... Všude byla tma,u duhy bylo ticho,a tam jen my dva,a ... zase mi bylo dobře. Jenže...ať se snažím,jak se snažím prostě se v Markovi nevyznám. Jednu chvíli je samé ňuňu ťuťu a pak zase strohé odpovědi,dává zapeklité odpovědi,pokládá složité otázky,a já začínám ztrácet trpělivost. Třeba udělám chybu,až se na to vykašlu,bojovat se má až do konce,ale ten boj,je dlouhý, nejsme ani pár,a už je to takovéhle.
Ale... ale proč tolik moc nechci zahodit ten vcelku nadějný začátek?